Dramatický kroužek pracoval se dvěma souběžnými skupinami dětí, které secvičovaly totéž představení. Bylo to sice velmi náročné, ale ve výsledku také velmi užitečné.

Protože se jedná o školní kroužek, nelze v něm pracovat  zcela profesionálním způsobem. Scházeli jsme se jednou týdně na dvě hodiny a často nám chyběl ten či onen, anebo se nám do přípravy promítaly jiné školní aktivity, volna, prázdniny, svátky...

A nejinak tomu bylo i přímo na vystoupení. Bylo problémem sehnat všechny divadelníky tak, aby mohli hrát ti, kteří téměř celý rok nacvičovali.Ukázalo se, že bylo velmi dobré nacvičovat vystoupení s oběma skupinami. Půjčovali jsme si vzájemně herce, kulisy... K ideálním podmínkám daleko! :-)

Představení jsme nakonec s úspěchem odehráli i s podporou grantu MČ Praha 3. Proto jsme také mohli spolupracovat s mladými umělecky založenými kolegy. Hudbu k našim textům složil a v hudebním studiu nahrál Hynek Jína se svými přáteli. Výtvarnou stránku ošetřila Katka Linhartová. Její opona i s návrhy kostýmů byly velmi dobrým podtržením atmosféry představení. Na výsledku představení se podíleli naši spolužáci z 5.C třídy a samotní aktéři představení.

Naše pojetí "Alenky ..." spočívalo ve zdůraznění fantaskního světa Alenky, jako představitelky všech dětí (ale nakonec i dospělých), kteří mají ve svých duších a představách místo pro jiné vnímání světa, pro hru, pro zvláštnosti, směšné krutosti, vtípky oživlých postaviček a pitoreskní situace. Taková duše je místem pro dětskou fantazii sahající daleko, pryč od strohého světa dospělých, od povinností, kterými se soustavně stávají součástí světa, ve kterém  často pro vymýšlení si" není místa.

Jakpak tyto záměry dopadly?

Ve vypjatých chvilkách náročných pro herce, kteří chtěli předvést co nejvíce z toho, co nacvičili, se něco zdařilo, něco dokonce skvěle, také však si najednou nebylo možno vybavit tu " proklatou" větu, kterou přece tak dobře známe! :-), něco jsme zpívali krásně, ale někde se vloudil falešný tón, za který by člověk nedal ani " zlámanou grešli" . Někde vtípek vyšel nad očekávání, někde divák - přísný soudce -  nevyprskl ve smích, a to jsme to měli tak vtipně vymyšlené!:-) Za oponou napětí, trochu zklamání , ale radost...HLAVNĚ RADOST!!!.. Jednou byl potlesk tak bouřlivý, že nás vynesl do výšek štěstí, jindy byl dost dlouhý, ale ne přehnaný...

Jednou jsme začali hrát a kočička nám ještě...hm...mno...seděla...no zkrátka byla na WC. Nezbylo než zaimprovizovat...a tady byly děti skvělé!!! Jindy díky horšímu upevnění opony Alenka mávla křídly a jejda...půl opony spadlo, aby Alenka byla spatřena kterak stojí na dvou bednách, na které vyskakuje a z nichž seskakuje - podle toho, jak roste, nebo se zmenšuje!

Zkrátka, zahráli jsme upřímně a odhodlaně a bylo na divácích, jak dalece se jim to líbilo.

Dramatizací, texty písní a režií se zabývala Ľubica Karausová, zodpovědná za povedené i nepovedené kousky!

A kdo jsou ti stateční, jejichž výkony zřelo přibližně 450 diváků?

Alenka                       Charlota Kunáková

Královna                    Anna Jurenová a Rosalie Štursová

Králík                          Richard Baštýř a Adéla Voldrábová

Kloboučník                Jakub Boháček a Adéla Kubálková

Král                              Vojtěch Novák a Dita Kábrtová

Kat                               Viktor Šejdl a Filip Sailer

Kočička                       Alžběta Navrátilová a Eliška Poslední

Holub                           Jan Holub a Filip Sailer

Chechtavá želva         Ondřej Rotšeidl

Blboun                          Vojtěch Novák

Vévodkyně                   Aleksandra Jocic a Anna Havelková     

...a další důležité postavy - menší rozsahem, ale velké obsahem sehrály

Alžběta Sadílková, Margareta Rymešová .